Miluji když venku prší, myslím při tom na tebe,
Myšlenky tím ve mně srší, srdce zběsile tepe.
Nemůžu vůbec spát, v očích svých tě stále mám,
Se srdcem musím bojovat, ale vím, že ti ho dám.
Život mi ztěžuješ, jsi pro mě zakázané ovoce,
Když řekneš že mě miluješ, bolí mě to velice.
Snažím se odpoutat, tebe chci vyhnat z hlavy,
Snažím se furt nedoufat, vymítit tyhle stavy.
Bolí mě srdce i oči, když tě vidím jinde smát,
Hlava se mi točí, v srdci mám ostnatý drát.
Proč nenapíšeš mi, že to byl jen pouhý zkrat,
Aby rozum řekl si: „Nesni, chtěl si jenom hrát.“
REFRÉN:
Srdce si ale vybírá, kdo do něj se vkrade,
Rozum tím odmítá, i když tuší sklony k zradě.
Bojujeme za srdce, za další krásné chvíle,
metr lásky stoupá prudce, díky společné síle.
Mám pocit že se bojíš novoty, jenž ti život dal,
Bojíš se názoru své „poroty, toho, že budeš sám.
Již odbyla další hodina a ty jsi stále při mně.
Slibuješ že budeme rodina a pořád leží to na dně.
Na dně mých tužeb a přání, kde ukryly se další.
Moje srdce totiž muže shání, který prosby slyší.
Uvidíme co bude dále, vím že nebudeme spolu,
i když já tu budu stále, ty neopustíš práh domu.
Nyní utekla už velká doba, ty neřídil ses rozumem,
tak stále jsme tu oba a za lásku bojujem.
REFRÉN:
Srdce si ale vybírá, kdo do něj se vkrade
Rozum tím odmítá, i když tuší sklony k zradě.
Přestávám mít naději, cítím jak srdce se zavírá,
vím že v těle je chladněji, že tahle hra mě užírá.
Nezapomenu na tyhle stavy, když vzpomínky to jsou,
dokud nenajdu nové vztahy, které je pak odnesou.
Já vím že řeknu ti sbohem, že lepší život budu mít,
že pro mě nejsi bohem, že jiného budu chtít.
A tak říkám sbohem muži snů, jehož jsem milovala,
vzpomínám na mnoho dnů, kde jsem se ti oddávala.
Přála bych si ale změnu, která se stát nemůže,
kdo vymění děti a ženu, za holku co nic nezmůže.
REFRÉN: 2x
Srdce si ale vybírá, kdo do něj se vkrade
Rozum tím odmítá, i když tuší sklony k zradě.
A tak stalo se to, co stát se zřejmě mělo
Jen osud ví, co mělo být ale co dál bylo se nevědělo...