Můj život ztratil význam, už nevím proč mám žít,
zmizel mi smysl života, tak chci jen dál jít,
po svých to však nejde, ale prý se to jednou změní,
jednou to prej přejde, to však pravda není.
Nevěřím já tomu, dlouho už to trvá,
já chci dojít po svých domů, mě to o berlích neba.
Jen život mi to ztížilo, a moje srdce z toho krvácí,
můj svět mi to zhroutilo, do tmy se náhle odvrací.
I když se snažím bojovat, stále jenom rány dostávám,
já nechci se s tím smiřovat, propadat těm hrozným představám,
tak ze země se znova zvednu, jednou mu to nandám,
takovou mu znova jebnu, že to bude randál.
Však k zemi opět padám, dostal jsem nožem do zad,
tak já už tohle vzdávám, kudlu v zádech nemám rád,
myslím že změna nepřijde, i když se budu snažit,
tohle asi nikdy nevyjde a já se budu v pekle smažit.
REF.: 2x
Proč žít v tomhle zatraceným světě, když konec se píše v osudové větě,
ta věta je pravda neskutečně krutá, je však na víc kusů roztrhnutá.
Všechno je pryč, najednou jsem tu tak sám,
tak hlavu prej vztyč, a pojď na chvíli k nám,
to volali hlasy v mojí hlavě, co zní pořád dokola,
já našel je hravě, byla to moje sebekontrola,
tak říkali mi jenom pravdu, že všechno má svůj důvod,
já dostal taky radu, a zjistil toho všeho původ,
byli to černý myšlenky, co honily se mi hlavou,
já zvěčnil je písmenky, tou cestou zdravou.
Vše se pak náhle změnilo, a já znova měl chuť žít,
srdce se s mozkem spářilo, a já mohl dál jít,
cesta se opět zjevila, i když jsem tomu nevěřil,
trochu se sice změnila, já na budoucnost se zaměřil,
tam pro prázdno místo není, tak zase můžu kráčet dál,
za sebou nechám špatné znění, co jsem si vždycky přál,
život je příliš vzácný, než aby jsme na něj sáhli,
to všem by mělo být jasný, já vidím to v budoucí dáli.
REF.: 2x
Proč žít v tomhle zatraceným světě, když konec se píše v osudové větě,
ta věta je pravda neskutečně krutá, je však na víc kusů roztrhnutá.
I když ta pravda není nikdy v celku a mi se dozvíme vždy jen půlku,
buďme rádi alespoň za to málo co slyšíme, my stejně si to vždy ověříme,
to protože věříme vždy jen sobě, to proto že žijem ve falešný době,
kde lež si léta vzduchem jako vrána, je temná a černá jak pekelná brána.
REF.: 4x
Proč žít v tomhle zatraceným světě, když konec se píše v osudové větě,
ta věta je pravda neskutečně krutá, je však na víc kusů roztrhnutá.
