(Eric Carmen / Zdeněk Borovec) 3:43
Hana Zagorová a Stanislav Hložek
on: Ten kluk, co zná se s příštím stoletím,
pár stovek z džín mi vzal
a jim i nám se smál.
ona: To byl ten kluk z příštího století,
co prohlížel si nás.
oba: Nad magneťákem žas
a ptal se nač ten nástroj může být…
Ó, ten kluk smál se nám,
jak lidem kteří k smíchu jsou.
Ten kluk smál se nám.
Svou pravdu měl, svůj soud.
Jak báchorkám,
co navždy pro něj jsou ty tam,
smál se nám.
on: Ten kluk znal všechna hnízda,
v povodí, kde nejvíc žije štik
i čáp, kde vévodí.
ona: A neměl strach, co týdny přinesou,
když hojnost ryb je dál,
oba: tak nač by prý se bál
a nad slovíčkem - válka - zůstal stát.
Ó, ten kluk smál se nám,
jak lidem kteří k smíchu jsou.
Ten kluk smál se nám.
Svou pravdu měl, svůj soud.
Jak báchorkám,
co navždy pro něj jsou ty tam,
smál se nám.
on: Tak na své já buď pyšný,
klaň se svému já!
Je krásně marná,
oba: marná pýcha tvá!
Ten kluk smál se nám,
jak lidem kteří k smíchu jsou.
Ten kluk smál se nám.
Svou pravdu měl, svůj soud.
Jak báchorkám,
co navždy pro něj jsou ty tam,
smál se nám, smál se nám,
smál se nám…
