Když ti svět už nechce přát,
do plachet svůj vítr dát,
do komína napiš vzkaz bílou křídou.
Nevadí, že čekání
do vlasů ti nahání
stříbra lesk, tvé šťastné dny zase přijdou.
Louky žíznivý deštěm se naplní,
vyroste strom, nadějím zvon na cestu zazvoní.
Žádný zázraky, jen slunce přes mraky
svítí jak dřív, můžeš být na světě rád.
Čekání je kominík, kterej štěstí přináší,
Nezbývá, než si psát bílou křídou.
Nevadí, že čekání
do vlasů ti nahání
stříbra lesk, tvé šťastné dny zase přijdou.
Louky žíznivý deštěm se naplní,
vyroste strom, nadějím zvon na cestu zazvoní.
Žádný zázraky, jen slunce přes mraky
svítí jak dřív, můžeš být na světě rád.
Žádný zázraky, jen slunce přes mraky
svítí jak dřív, můžeš být na světě rád.
Na světě rád,
na světě rád,
na světě rád!
