Alba s touto skladbou:
Dočasně nedostupní,
Sama uprostřed pouště tu jsem,
duše moje volá již ámen.
Najednou před sebou město zřím
a tam já musím jít.
Zbývá naděje malinká,
samotná dál už nechci,
únavou velikou zmírám já
už nemůžu dál.
Nyní už vím, že přijde světlo,
tak teď už víš, že také stín.
Jsem síla tvá, když se ve tmě ztrácíš,
strach v nás už mizí.
Nyní už vím, že přijde světlo,
tak teď už víš, že také stín.
Jsem síla tvá, když se ve tmě ztrácíš,
strach v nás už mizí.
Řeknu ti víc a víc:
"Tak nadechni se z plných plic!
Slova tvá prázdná jsou,
nahlas duní oblohou!"
Avšak srdce tvé je mrtvé,
život tvůj je už ztracen,
tak se snaž, ještě máš aspoň hrdost,
tu si necháš sám.
Nyní už vím, že přijde světlo,
tak teď už víš, že také stín.
Jsem síla tvá, když se ve tmě ztrácíš,
strach v nás už mizí.
Nyní už vím, že přijde světlo,
tak teď už víš, že také stín.
Jsem síla tvá, když se ve tmě ztrácíš,
temno už doznívá v nás.
Nyní už vím, že přijde světlo,
tak teď už víš, že také stín.
Jsem síla tvá, když se ve tmě ztrácíš,
strach v nás už mizí.
Nyní už vím, že přijde světlo,
tak teď už víš, že také stín.
Jsem síla tvá, když se ve tmě ztrácíš,
temno už doznívá v nás.
