Alba s touto skladbou:
Den, kdy se spojily dvě cesty,
Tak jsem vyšel ven, konečně začal dýchat
a celej svět se prostě točil dál!
Šlo to mimo mě, je to stejná cesta,
je to naposled, co jsem dostal strach.
Ne! Stop! Kurva půjdete pro krev!
Přišel čas, kdy už to musíš vzdát!
Ne! Proč? Už to nebude bolet!
Je pozdě, Viktore, ona je mrtvá!
Poznal jsem nepřítele v odrazu sebe.
Ležel jsem v zákopu, ostatní zabil plyn.
Poslední nádech, než otevřeš oči,
já se vrátim domů, lásko, já jsem to slíbil!
Za prvé, přestaň se litovat, buď silná!
Život není fér, chápeš, už mě s tím sereš!
Za druhé! Vyser se na kecy od lidí kolem!
Seber se kurva, dokud není pozdě!
Tak vidím jenom bolest a pobodaný ruce,
krev na zápěstí, zoufalství, bordel,
trosky ze života, který byl rájem,
trosky ze života, který jsem stavěl!
Naposled musíš hrdě stát,
neser mě, já tě nenechám na dně.
Nechápeš? Musíme bojovat !
Pojď, podej mi ruku, já tě vytáhnu na zem !
Roztál sníh a zmizel i mráz,
na oknech do dvora zůstaly kapky.
Ztratil jsem všechno, co jsem měl rád,
tu poslední noc, co ses rozhodla zabít.
Oh!
Za prvé, přestaň se litovat, buď silná!
Život není fér, chápeš, už mě s tím sereš!
Za druhé! Vyser se na kecy od lidí kolem!
Seber se kurva, dokud není pozdě!
Tak vidím jenom bolest a pobodaný ruce,
krev na zápěstí, zoufalství, bordel,
trosky ze života, který byl rájem,
trosky ze života, který jsem stavěl!
Za prvé, přestaň se litovat, buď silná!
Život není fér, chápeš, už mě s tím sereš!
Za druhé! Vyser se na kecy od lidí kolem!
Seber se kurva, dokud není pozdě!
Tak vidím jenom bolest a pobodaný ruce,
krev na zápěstí, zoufalství, bordel,
trosky ze života, který byl rájem,
trosky ze života, který jsem stavěl!
