Teď zazpívám vám song,o chlapci jménem Kvong
co nemá život rajský,neb je to chlapec Thajský.
V pět ráno musí vstát,a pozdě chodí spát
moc věcí musí obstarat ač by si měl ještě hrát.
Do peřin rád by zalez,jenže jeho čeká prales
když všichni ještě chrní,on vylezá ven z trní.
Do chladné vody pro perly,se Kvong rád namočí
a společnost mu dělá,jen smečka žraločí.
Tak nehodlám poslouchat to vaše kňučení
že nechutná vám špenát a štve vás učení.
Ste rozmazlení spratci,frajeři liboví
a miliony dětí se chtějí mít tak jako vy.
Už v sedmi se Kvong z dětí,stal nejstarší z deseti
když jiní v baru paří,Kvong pro rodinu vaří.
A když pak přijde nouze,a není na jídlo
tak sesednou se kolem,a čichaj lepidlo.
Když maličké dá spát,ač sám je také mlád
do města Kvong musí jít ač lehl by si rád.
Nemáte ani zdání,jaké má jednání
s tím pánem s břichem jako sud,co si říká Heinrich Shultz.
Jak jen můžeš říct,že život smutný máš
podívej se na věc jinak,máš víc když všechno dáš.
Tak koukej druhým pomáhat,to ti vzkazuje můj song
jen pamatuj si že se máš,jistě lépe než náš Kvong.
Jen pamatuj si že se máš jistě lépe než náš Kvong
