Alba s touto skladbou:
II,
Nemáš sílu chceš jít dál,
sebe sám proč se teď ptáš,
slzy z tváře utíráš,
nevíš kam se vydat máš.
City k ní ty dávno znáš,
ve své duši bloudíš dál,
rtěnku ze rtů utíráš,
jenom blázen by se smál.
Už tu není ptáš se proč,
nechceš dál žít z mostu skoč,
není lehké bez ní být,
raději budeš v hrobě hnít.
Náhle slyšíš v hlavě hlas,
když to vzdáš tak vem tě ďas,
nesmíš se tak lehce dát,
musíš s námi tu hru hrát.
Ref.:
Oči otevřený mám,
přesto já Tě nevidím,
sám sebe ptám se kde jsi,
pak že nejsi jak ty ostatní.
Oči otevřený mám,
přesto já Tě nevidím,
sám sebe ptám se kde jsi,
pak že nejsi jak ty ostatní.
Šaty po ní klidně spal,
vzal ti dárky cos jí dal,
ve vzpomínkách žije dál,
usměv její by tě hřál.
Odešla jsi bůhví kam,
na světě jsi zůstal sám,
každý chce mít lásku svou,
jak ji ztrácíš jedinou.
Ref.:
Oči otevřený mám,
přesto já Tě nevidím,
sám sebe ptám se kde jsi,
pak že nejsi jak ty ostatní.
Oči otevřený mám,
přesto já Tě nevidím,
sám sebe ptám se kde jsi,
pak že nejsi jak ty ostatní.
(mezihra)
Oči otevřený mám,
přesto já Tě nevidím,
sám sebe ptám se kde jsi,
pak že nejsi jak ty ostatní.
Oči otevřený mám,
přesto já Tě nevidím,
sám sebe ptám se kde jsi,
pak že nejsi jak ty ostatní.
