Možná časem pochopíš.
Možná časem pochopíš.
Yau.
Možná časem pochopíš...
Yau.
Pojď!
RC..
Možná časem pochopíš!
Možná časem pochopíš.. Možná.. Možná..
Možná časem pochopíš, co řekneš že jen tak nemyslíš.
Jsou to chyby, který dělaj lidi, naše činy.
Jsou to pochyby, a je to strach.
Když není vůle, rovná se pád.
Yau.
Kdo temno nezná mí, srdce ti někdo propích.
Už nepoznáváš sebe, v hlavě to máš tak zmatený.
Nevidíš světlo, už vidíš jenom temno, všechno tě nasere.
A neviděl jsi štěstí které bylo jen vedle tebe.
Proč si člověk neváží věcí které má.
A když je ztratí, tak pak myslí že se to jenom zdá.
Tak je to osud, nebo blbá smůla.
Má někdo odpovědi na tyhlety slova?
Yoo..
Ty Jsi Ta Jediná, Co Je Pro Mě tady!
Možná časem pochopíš..
Možná pochopíš.. (pochopíš..)
Možná pochopíš... možná pochopíííš...
Možná časem pochopíš.
Čas se ti zastaví, až když tě nekdo opustí.
Když milovaná osoba ti někam odchází.
Bolí to, Bolí ale jednou to přebolí.
Pak příjde místo kde vzpomínka se ti zase chytí.
Všechno je zpátky, je to jako dřív.
V tuhle chvíli bys jí chtěl mít promiň tohle říct.
Nebyla jsi jenom ňáká, byla jsi jiná.
Naučila jsi mě milovat, Vzpomínka krásná.
Ani se neotočíš, je to všechno pryč.
Štěstí propluje mezi prsty a můžeš jenom snít.
Chtěl bys to vrátit, každou vteřinu si užít.
Pak někde přenahradit, na začátek přetočit.
Splnit si sen, abych ti mohl říct pár slov.
Jen..
Omlouvám se za sebe, nechal bych tě zase jít.
Protože vím, že já bych nebyl tím pravým.
Každej má jinej cíl, a to je náš rozdíl.
Promiň!
Ty Jsi Ta Jediná, Co Je Pro Mě tady!
(Tady.. Tady..)
Možná časem pochopíš..
Možná pochopíš.. (pochopíš..)
Možná časem pochopíš. (pochopíš)
