Na sobotním stole sklenice...
a torza našich spitých duší...
natahují ruce čarovné tanečnice...
a v zářivkách zakletá křidélka muší...
Večer se natahuje a rozpíná...
exploze nocí v skleničce od vína...
obláčky z cigaret pulzují a tepou...
nechci tě zabít pouhopouhou větou...větou...
spěchej...spěchej a dostaň se k jezeru...
tančí tam víly s rudými rty...
tahají tě za vlasy a s jazyky ještěrů...
políbí tě a utancují k smrti...
Večer se natahuje a rozpíná...
exploze nocí v skleničce od vína...
obláčky z cigaret pulzují a tepou...
nechci tě zabít pouhopouhou větou...větou...
nebyl to obyčejný večer...
nebyly to pouhopouhé věty...
nebyl to slizký šupinatý ještěr...
byl to okouzlující dýchánek na tři...
SEN
