Alba s touto skladbou:
NeMoc,
Pod Vodní Hladinou
Otec má vždycky pravdu, ale když se hádá s matkou,
Většinou musí použít fyzickou sílu.
Nerovnej soupeř si pak vybíjí vztek na spálený večeři,
Policie udáním o týrání jednoduše nevěří.
Svědek tiše spí, kouše si už okousaný nehty,
Pod peřinou se slzou na tváři, jednou se otci pomstí.
Vyřeší to rozvod? Vyřeší to odpor?
Tati, srovnej si to v hlavě, když si tě nesrovná zákon.
Pod vodní hladinou, se různý věci zapomenou,
Různý činy přehlédnou a úsudek zkorumpujou.
Svědek zločinu se lehko stane spolupachatelem,
Stačí se nazapojit do procesu a brečet pod stolem.
Matka dostala facku, až z toho spadla na zem,
Přitiskla a přikryla se svým dítětem.
Tiskla ho tak pevně, že z něj vymáčkla duši,
Netušíc, stala se obětí a zároveň vražedkyní.
Leží, leží, pod stolem,
S bezvládným tělem a pláčem.
Leží, leží, s upřeným pohledem,
Na manžela, v ruce s nožem.
Leží, leží, pod vodní hladinou,
S černým svědomím a třesem v ramenou.
Umírá, umírá, ale umřela by dříve,
Kdyby nezabila svý dítě.
Pod vodní hladinou, krysa za krysou,
O kus sýru se perou, ženou se za potravou.
S příchutí nechutnou, skutečností necudnou,
Mění priority, zásady a morálku veškerou.
Pod vodní hladinou, krysa za krysou,
O kus sýru se perou, ženou se za potravou.
O čest tě okradou, podvodník, pod vodou,
Tam, kde tě mrtvý zabijou, pod vodní hladinou.
Leží, leží, pod stolem,
S bezvládným tělem a pláčem.
Leží, leží, s upřeným pohledem,
Na manžela, v ruce s nožem.
Leží, leží, pod vodní hladinou,
Mezi podvodníky a spodinou.
Umírá, umírá, ale to my všichni,
Teprve pod vodní hladinou je rybník.
Pod vodní hladinou se ledajaká realita skryje,
Když si svědomí smyješ, nebo když na měsíc viješ.
Je ti pořád blbě, z tý spálený večeře,
Propadáš se do postele nekonečně, nekonečně.
A když už konečně končí pocit nekonečnosti,
Matka rozsvítí v pokoji a chce po sobě uklidit zločin.
Ona je totiž blázen, pod práškama neví, co činí,
O půl noci rozsvítí, a v posteli leží její syn zdravý.
Začne ho líbat, a utěšovat, že se nic neděje,
„Mami, nech mě kurva spát, ty patříš do blázince!“
Dokola, furt dokola, opakuje se ta samá scéna,
Už pár týdnů, otec nechápavě a tiše jako pěna.
Zhaslo se, zavřela dveře, otec zvedá telefon,
Mami, měj se hezky, nebude to bolet.
Umíráš! Umíráš! Ale to vlastně my všichni,
Napiš dopis, a co nejdřív chcípni.
Pod vodní hladinou, krysa za krysou,
O kus sýru se perou, ženou se za potravou.
S příchutí nechutnou, skutečností necudnou,
Mění priority, zásady a morálku veškerou.
Pod vodní hladinou, krysa za krysou,
O kus sýru se perou, ženou se za potravou.
V blázinci otec s matkou, do všeho se serou,
Zkuste mě potrestat, ke dnu půjdete se mnou.
Pod vodní hladinou, krysa za krysou,
O kus sýru se perou, ženou se za potravou.
S příchutí nechutnou, skutečností necudnou,
Mění priority, zásady a morálku veškerou.
Pod vodní hladinou, krysa za krysou,
O kus sýru se perou, ženou se za potravou.
V blázinci otec s matkou, do všeho se serou,
Zkuste mě potrestat, ke dnu půjdete se mnou.
Mami, tak tě vyléčili?!
