1) Raz dva tři, světe tleskej, odcházím (a klesám stále níž)
Raz dva tři, slyším vzdech, já vím
Nakonec se všechno zas v dobré obrátí (nekecám - uvidíš)
Teď je stav věcí tenhle, co s tím?
2) Bublina věku praskla, už není (nebyla velká)
Postel svou jsem vyměnil za tu z kamení
Staré knize osudů pár listů chybí (už je dost tenká)
Na černou zas černou psát hezké není…
R: Nevím kam plynou ty šedivý páry
Jsou dávno pryč, to čas je vzal
Až pod mou rakev dají plesnivý máry
Jen mávnou rukou a jede se dál
Molový tóny se rozplynou v šeru
Zapadá slunce, jako bych to znal
Od jistý doby já potupu beru
Já svojí duši dávno zaprodal
3) Pěšinou z příběhů lidí se procházím (a konce nehledám)
Většinou po čase sám se objeví
Směšný je, že vůbec nikoho nepotkám (jsem tady jenom sám)
Vůbec nic, ani se mi nikdo nezjeví
4) Raz dva tři, světe nebreč odcházím (lana se nechytám)
Raz dva tři, to hnusný ticho a dým
Na nebi budu mít pomník na věky věků (tak s tím se počítá)
Pro blázna moc a já se smířím s tím
R:
