S radostným výkřikem vodhodím šatstvo,
vyběhnu do polí poznávat svět
pozdravuj vlašt'ovky a jiné ptactvo
já letos nemíním vystřízlivět.
Žil jsem pro účty a pro povinnosti
léta se držel a sebekáznil
musím však prohlásit dnes bez lítosti,
že sem se normálně prostě zbláznil.
V hlavě dnes pořádám pořádný mejdan
už vrtám díru na temeni
vlezem tam zavřem se aspon' na tejden
těším se jak budem vytlemeni.
A bude to večírek pouze pro pány
pro kluky co uměj čeřit vodu
starosti,potíže nebudou zvány
nebot' jsou ryze ženskýho rodu.
Bude to jízda až do morku kostí
marně se snažíš mě ukonejšit
trošku se zmáčknem,místa je dosti
bérem sébou jen to nejnutnější.
Z Tibetu kámen a z Jakubské pouti
mušličku co na břeh vynesly vlny
tabák a papír co v cigáro zkroutíš
a též pro jistotu náhradní struny
ptáš-li se co že to máme za lubem
zpívat a hrát v každým případě
též něco popijem a taky budem
mekat na holky v první řadě
večírek v hlavě tajemství pěkné,
můžem se klidně scházet denně
/co na to kapelník/
dostane po' držce ten kdo to řekne
doma svý ženě a nebo Zdeně
v očích se svítí a z uší se kouří
podivný úsměv nic nezakryje
i klidné rybníky občas se vzbouří
nemějte starost,že něco mi je
my co žijem na Žlutý ponorce,Žlutý ponorce,
Žlutý ponorce
kde domov můj
víš kluci těžší to maj
