Až zas jednou půjdem jarem bláznivým,
s chutí vyzpívat se z všeho co nás tíží
přeci svět není ani místo k snažení
není to nedobitný zámek
krytý silnou mříží jak se zdá
až nám léto zase přes nos přeletí
a u večerních ohn'ů začnem slova písní plésti
za hřich rozpoznáme břehy podmletý
má spěch jen pomíjivost sama
propůjčené štěstí jak se zdá
co má se hrát,když třicátá svíce hoří
o zklamání i překvapení už víme své
a když se náhodou budou ptát,
tak řeknem to písní ,
než zpívání se nám začne zdát nedospělé
až zas jednou půjdem zlatým obilím
zvonivou álejí zpadaného listí
zas až v lesním tichu zaslechnu na chvíli
poznám i hudbu kolem nás
a jak člověk mílí když se ptá
co má se hrát,když třicátá svíce hoří
o zklamání i překvapení, už víme své
a až se náhodou budou ptát tak řeknem to písní
než zpívání se nám začne zdát nedospělé
až pak jednou půjdem zimním kouzlením
zbaveni potlesků a chladných zemských tíží
to až jednou ztichne hlasů souznění
co hýbal střelkou kopasu
at´se naše cesty kříží dál
