Alba s touto skladbou:
Terapie,
Napsal jsem ti Bože dopis a věřim, že mi napíšeš,
píše syn. Píše ti tvoje dítě,
Malý Princ, co měl víc, než jenom otevřené hroznýše,
a věřim, že vidíš to co já. Je to hrozný, že?!
Těšim se, až si tvoje zprávy budu číst a budu sedět,
tvoje obrázky si, tajně prohlížet.
Labyrint světa, ráj srdce, řekni: Kde to jsme?!
Kdo jsi ty?! Kdo jsem já?! Proč se vůbec ptám?!
Zase zklamán! Na moje otázky, že se vůbec ptám!?
Já se nevzdám! Hledám dál, Svatý Grál.
Věřim ve vás! Věřim v lidskost a v lidské činy.
Ale čím víc těch lidí znám, tak tim víc nechci být s nimi.
Poznal jsem, tolik věcí na tédlé planetě,
že si spravim raketu, pak budu muset uletět.
V momentě, viděl jsem ten svět, zpoza rolet,
viděl jsem osudy, co byli zvláštnější, než bolest.
V jednom bytě, kluk se svojí holkou, vaří pedro,
a v tom druhém, jeho brácha furt cvičí na pedrox,
třetího skáče táta, po rozvodu s Petrou,
mezi tím, Petra s milencem do sebe prsty pletou.
V tom pátem, stará máma, nikdo se o ní nestará,
škoda, že nášivku člověk, nedokáže neodpárat.
Bože! Řekni, kdo vás by chtěl vyletět domů?!
Postav raketu a poletíme spolu.
Budoucnost lidí, je plošina, je čím dál více šikmá,
šlapeme po sobě, jakby nemělo být zítra.
Vlastní oči nás pálí a proto se viník hledá,
my nic! To oni jsou vždy povinni, dát nám chleba.
Co můžeme čekat, když je vláda obraz lidí?!
Závist a Zlatá Odraz, dávno nahradil Bibli.
Jsou tu tací, co se nestydí zničit i zmlátit mámu,
za pár grošů, za které koupí perník a trávu.
A pokud ztratíš hlavu. Ztratíš aj oči,
potom není těžký skočit tam, kde to skončí.
Mladí nemají vzory a staří nemají čas,
jim je ukázat, Jing a Jang a to je zkáza!
Hledáme života cíl, ale řešíme, co má soused,
zatímco čumíš přes plot, na sporáku pára houstne.
A pak se pláče, nad rozlitým mlíkem,
v leže, za Kauflandem, s litrovým rmíkem.
Někteří se ptají, jiní hledají odpověd,
někteří to dávno vzdali, vzali zbraně, začli střílet.
A Bůh neodpovídá, nejde vidět, jenže chce, ať žijem,
ať hledáme odpověď, kdo je to člověk!?
Armády pálí salvu, za stovky pátých synů,
ve jménu Boha peněz, přijdou vyvraždit rodinu.
Inu, z krajiny stínu, těžko čerpat energii,
když to vidim, často se ptám, proč tu vůbec žiji?!
Nedokážem sklopit hlavu a proto, ani hlavně,
proto jsou mrtvé páně, zničené ve jménu páně.
Ukaž v plamen! Ukaž oheň, který v tom je panel,
nebo skončíš, jako Princ, ten, který hledal marně.
Dal za vás ruce do ohně, hoří mu prsty a vy nikde!?
Dal ruce do ohně v dobré víře,
a věřil vám natolik, že mu shořeli na troud,
najednou jste tady!? On už vás nemá čim obejmout.
