Je večer, on vstane, od ní má v tašce chleba
už půl roku s ní nic nebylo
ale říká si, aspoň, že se máme
člověk se necítí tak sám
jede do práce a nepoznané už nehledá
není třeba
jenom aby cestou zase nelilo
hlídat za čtyři tisíce fabriku, kterou celou
uhlídá
Přes pupek oblékne tričko s nápisem Security
že syna zlostí vyštval, slyší doma furt, tak je radši tady
práce, i když jen o maličko, mu dává řád komunity
ví, kdo je šéf a že neselže
holky z kanceláří vrtěj' zadnicí
někdo má svou buchtu, někdo vrátnici
Je pátek, noc, on tam sedí a rejpe se v sobě
ty displeje a mobily maj' tak malý klapky
on je starej člověk z jiný doby
je leden, tak rozvěsí mucholapky
najednou všechno pípá
je šokovanej, rád bude užitečnej
tohle se nikdy nestalo
nerozumí, chtěl si sníst sekanou
pane Kropáček, pohyb a jak umíte, konejte
Vzít tak klacek do ruky a vyjít ven
zařvat vší silou, já se ubráním
tak to udělá a pak otevře oči
vidí nebe
na něm ranní mlha pohanů a havrani
černí havrani
V pátek tohle nikdo nečekal
protože až ONI to sem jednou shodí
nebude už na hospůdku čas
a na sbírku na kočárek pro premiéra
tak se naježí roztomile
obhlédne všechny východy
sama přejde ta chvíle
ručičky na nule, červená, zas zelená
po hlášení navrátí se klid
víc ho nenapadá, neví, co to znamená
asi jen potkan přeběhl dráty
za chvilinku trojkou domů pojede
a bude šťastnej
tak nějak dál žít
