Neřeknu ti to francouzky, ale hezky česky,
komu skladba patří, to přece víš jenom ty,
řekla jsis o ní a ne nevědomky,
Je pro tvé slzy, korálky co sem tam padají k zemi,
vím je to těžký
co mužu udělat aby to bylo lepší?
máme propojeny cesty,
Jedna vede rovně a druhá ke štěstí,
vyber si svoji, a já ji očistím od nebezpečí.
Jsi stejná jako ja, na venek pohoda, uvnitř však válka,
pocitu jsou kvanta, a city potrhaný jako látka,
zklamaná ze života a život je hádka,
a ty konečně víš, co je životní křižovátka,
musíš jít rovně do cíle totiž nevede zkrátka,
usměv ti sluší, tak se zazub do zrcádka,
a cesta bude o něco víc hladká.
vidíš to, citíš to, uvnitř tebe je duše, věříš v to?
jistě ani, tak jako snům o princi na bilém koni,
ve stříbrné zbroji,
Sny jsou príma, ale realita za to stojí,
už sice nejezdíme na bílém koni,
ani ve stříbrné zbroji,
někteří jsem šmejdi, a jiní zas praví chlapy,
žijeme pro vás za usměv na na tváři
a trochu té slávy :-)) ano milé dámy...
Jste to vy co nás dokonale znají..
a ty jsi jedna ta co to dokonale tají,
ale ty dovedeš vést k dokonalosti,
partnera k obrazu svému, bez samolibosti.
Jsi krásná, jsi hebká, kukadla jak studánka,
Jsi nežná, Jsi milá, jsi táááá.
Co stojí zpříma, jsi víla,
amalka, dáváš život, jsi jako živá voda,
Ale i přes to dokážeš být pěkná mrcha,
