Kruté mraky obzor cloní, pavučinou času, co pohltí den.
V prázdném bytě pošťák zvoní, má v brašně spásu nebo dopisy jen.
Teď už to tuší, už chápat začíná, že je tady zbytečný a sám.
A srdce buší, když hlava vzpomíná na roky, co jsou dávno ty tam.
Zbyla jen:
Krajina v mých snech, je smutně pustá, když budí se noc.
Oheň na schodech bych ještě ustál jenže dýmu je moc.
REF: Životy ber a dávej, jak se mince obrací.
Není to fér, že žádnej z nás se z boje nevrací.
Jenom se dívej, jak je to prosté, když ti kulka přiletí.
Třeba se vylžeš z dětskýho pláče, jestli k tobě doletí.
Jenom se dívej, dívej, dívej, tak podívej !!!
Něco uvnitř ve mně studí, něco pálí tak jako sníh.
Střela hledá cestu hrudí, ach můj Bože snad není to hřích.
Teď už to tuším, už chápat začínám, že jsem tady zbytečný a sám.
Na dveře buším, pak na cestu se dám, brašnu mám prázdnou, tak zavírám krám.
Zbyla jen:
Krajina v mých snech
REF
Sólo
Žízeň chlebem už jsi zdusil, teď ještě vínem zasyť svůj hněv.
To jsi po tisící zkusil a konečně jsi zbavil zrno plev.
A já tu zůstal poslední a v řadě sám.
Možná sis myslel, že se předběhnout dám.
Teď už to tuším, už chápat začínám
