Panelový dom je to něco jako kronika
v každým okně jedna story,nestačí jen logika.
Příběhy jsou jiný ale konec bývá stejnej,
zakončí to fetem a tomu bude věrnej.
Vychazijou ve dne a vracijou se v noci,
sou ožralý a sfetovaný stačí jen ten pocit.
Že nasadijou kapuce motají se ulicí,
nevidijou na metr a připadají si velicí.
A toto je ten důvod,že se děti bojí chodit ven,
je to jako v hororu a děje se to každej den.
Vážím si hodiny,vážím si setiny,
ty co jsou tráveny v poklidu rodiny.
Dívám se z okna na promarněný životy,
nechci být mezi Vámi a málokdo to pochopí.
Žiju podle sebe a tak se mi to líbí,
už nechci být to děcko co dělá jenom chyby.
Zůstat na ulici a zůstat sám
jenom já a moje touhy a díky Vám
už vím jak to chodí už vím jak to je
jen alkohol a drogy a tomu říkám ne.
Zůstat na ulici a zůstat sám
jenom já a moje touhy a díky Vám
už vím jak to chodí už vím jak to je
jen alkohol a drogy a tomu říkám ne.
Panelové domy ťiahnuce sa ako mračna,
vychovávam mladétváre budúcnosť vďačná.
Jedna brána jedno ihrisko a výklenky a výbeh, rovnaké okná, ale v každom iný príbeh.
Každým jedným domom napísana iná novela,
každodenné problémy a stále ide o veľa.
Deti vyrastajú doba mení sa a dospela,
rozdáva tie rany nekompromisne a do tela.
Vybral som si hudbu,pred drogami na výklenku, neprekročím čiaru hrubú ani tenkú.
Diky Bohu za to, že ma to nikdy nelákalo,
na sídlisku také trosky, že by ľudstvo zaplakalo.
Samé sfetované tváre,panelová logika,
žily dopichané, nosy namočené do pika.
Žive mrtvoly čo žijú už len pre tie svoje bludy,
medzi panelákmi stava sa to,všetko a to z nudy.
Zůstat na ulici a zůstat sám
jenom já a moje touhy a díky Vám
už vím jak to chodí už vím jak to je
jen alkohol a drogy a tomu říkám ne.
Zůstat na ulici a zůstat sám
jenom já a moje touhy a díky Vám
už vím jak to chodí už vím jak to je
jen alkohol a drogy a tomu říkám ne.
