Jak to že až teď vás poznávám
Jsem vnuk lorda Kelso, ale žiju sám
Jak to že vás nikde nevídám
Já nebývám moc zván – to se snad změní…
Tím jsem si jist
Vy úžasný jste, Grayi
To všechno přijde!
Já nechci dál být modelem
Nebuďte…
Já chci jen žít, být tím, kým jsem
Žijte…
Já nechci dál být modelem
Ať jsem jen já
Ať shoří jednou pevná zem
Ale jistě, kdepak ztrácet čas
Mládí skončí, potom přijde mráz
Barvy drží, ale kůže ne
A to je to děsivé
To je!
Tak tohle, to jsem vážně já…?
Nevinná a tak krásná tvář
Až se mi tají dech.
To jsem já…
Příteli
Vaše krása, to je velký dar
Tak žijte rychle dřív, než přijde zmar
A on přijde Grayi
On přijde
Tomu věřte
S touhle tváří můžete všechno
Až zestárnete, bude po všem
Ne, to se mi nesmí nikdy stát
Já shniju, on se bude smát
Ne, to se mi nesmí nikdy stát
Ať stárne on
A navždy ať jsem mladý já
Já chtěl jsem vám dát věčný den
A vaši krásu rozdat všem
Ale pokud z toho máte divný sen
Obraz ať jde
To raději ho zničím hned!
Nechci mít vrásky, nechci být starý a ošklivý
Nechci, aby se mi ten obraz smál
Přestaňte, přestaňte, Doriane, to raději ten obraz zničím
Ne! To nesmíte, to by byla vražda.
