Je vlastně těžké nezávazně rapovat,
silné malé okovy, co dokážou tě připoutat,
nastavení pravidel, co podpírají závist,
vím, že se teď na mě zlobíš, pociťuješ nenávist.
mě to ale nevadí, můžu všechno vyjádřit,
chtěla jsem být s tebou, chtěla jsem to zachránit.
Už tak strašně dávno prosím pomoc, odpusť,
titanik tvé důvěry, ten už dávno odplul.
Připadám si jako lyrik, co nezná svoje touhy,
ty jsi jako král, co opouští mě bez viny.
Sklidil jsi mou poklonu, všechno ze mě dostal,
nehraj prosím divadlo, nechci abys přestal.
Stálo mě to hodně sil, abych zašla škemrat,
nacházela odpověď, pod koberec zametla.
Na čí straně byla vina, zpochybněná otázka,
proč to vlastně skončilo, vyprchala láska?
Proč ti vždycky musím lhát?
Do očí se podívat?
Proč ti vždycky musím lhát?
Toho všeho litovat?
Proč ti vždycky musím lhát?
Do očí se podívat?
Proč ti vždycky musím lhát?
Toho všeho litovat?
Nebyla jsem bezchybná, to jsi přece věděl,
naklonil ses na mou stranu a ruku mě držel.
Proto jsem tě měla ráda, dokázal jsi pomoct,
city se mi zbláznili, proto křičím STOP!
Jendou jsem se zařekla, nebudu už myslet,
nebudu už dávat, smutný tracky vymýšlet.
Pořád píšu svoje slova, popisuju stránky,
často volám do prázdna, prosím vrať se zpátky.
Dokážu ti všechno, že to byla chyba,
lituju jen jedný věci, jak jsem byla hloupá.
Potopená v depresi, zase hájím tebe,
místo toho abych, poslouchala srdce.
Možná trochu ubohá, proč neřeknu to nahlas,
takhle větší naděje, že mi třeba zavoláš.
Vzpomínám si začátky, chtěl si po mě číslo,
uložené v kontaktech, napiš prosím lásko.
Proč ti vždycky musím lhát?
Do očí se podívat?
Proč ti vždycky musím lhát?
Toho všeho litovat?
Proč ti vždycky musím lhát?
Do očí se podívat?
Proč ti vždycky musím lhát?
Toho všeho litovat?
Pomazlená kritikou, prý tu házím do života,
takhle se mi odvděčila, moje slovní nahota.
Nemám ráda přetvářku, proto svádím hazard,
teď už by mi nevadilo, jaký si byl bastard.
Malá, hloupá, naivní, takhle si mě poznal,
teď už jsem však někdo jiný, strachu jsi mi nahnal.
Zničila bych všechno, všechno co teď mám,
kdybych měla naději, že do očí se podívám.
Asi sakra moje chyba, podvedla jsem, zahnula,
jak jsme hodně chybovali, všechno bych to vrátila.
Ty jsi to chtěl oplatit, nevyšlo to, utekla,
na ty chvíle s tebou o který jsem přicházela.
Našla jsem to v našich fotkách, netrvalo dlouho,
abych to, co řekla změnilo se v prázdno.
chtěl jsi jen jednu věc, abych byla s tebou,
nebudu už já a ty, odteď budem ve dvou.
Proč ti vždycky musím lhát?
Do očí se podívat?
Proč ti vždycky musím lhát?
Toho všeho litovat?
Proč ti vždycky musím lhát?
Do očí se podívat?
Proč ti vždycky musím lhát?
Toho všeho litovat?
Proč ti vždycky musím lhát?
Do očí se podívat?
Proč ti vždycky musím lhát?
Toho všeho litovat?
Proč ti vždycky musím lhát?
Do očí se podívat?
Proč ti vždycky musím lhát?
Toho všeho litovat?
