Ze všech těch dnů
škrtnutých v mym kalendáři
mi chybí jen ten, kdy slovo my září.
Zůstal jen stín, řekni, čí to byl záměr?
Fotka tvý tváře není artefakt vášně.
Možná se zdá, že dál krok neutáhnu.
Ať stane, co má se stát,
Ať si až na dno sáhnu.
Všechno, co mám, je zášť
a dál půjdeš sám.
Nebudu to já, nikdy víc
nechci mít rány v křídlech.
Nikdy víc nechci žít
tenhle ten shořelej příběh.
Jdu dál, s hlavou výš,
v mracích, jako vítěz
Nikdy víc nechci mít,
tvý rány v mých křídlech.
Jdu dál, jdu dál, jdu dál....
Snad jen archeolog
bude znát pravej důvod,
proč na tváři mám světlo, ale v duši tančí mi půlnoc.
Nebudu nikomu lhát, samota nemá háčky,
byl jsi můj opiát, já učim se žít bez svý dávky.
A možná se zdá, že dál krok neutáhnu.
Ať stane, co má se stát,
Ať si až na dno sáhnu.
Všechno, co mám, je zášť
a dál půjdeš sám.
Nebudu to já, nikdy víc
nechci mít rány v křídlech.
Nikdy víc nechci žít
tenhle ten shořelej příběh.
Jdu dál, s hlavou výš,
v mracích, jako vítěz
Nikdy víc nechci mít,
tvý rány v mých křídlech.
Nebudu to já, nikdy víc
nechci mít rány v křídlech.
Nikdy víc nechci žít
tenhle ten shořelej příběh.
Jdu dál, s hlavou výš,
v mracích, jako vítěz
Nikdy víc nechci mít,
tvý rány v mých křídlech.
Jdu dál, jdu dál, jdu dál.
