Alba s touto skladbou:
Sedativum,
Ty starý jizvy pálí, jako bych něco ztratil,
jako bych nebyl ten, kým jsem býval pár let zpátky.
A stále něco ztrácím, tak píšu další řádky.
Ty roky na drogách se podepsaly na mym zdraví.
Vypadám, že jsem šťastný, i když se cítím prázdný.
Vysoký zdi, co jsou kolem mě, který stavím.
Máme se stále rádi, ty lži tě pořád baví.
Řekni mi tvoje přání: „Vypadni z mojí hlavy!“
Nechci být sám, ale cítím strach,
a kamkoliv jdu je jenom tma.
Nemůžu přestat, nechci to dělat,
nemůžeš vrátit to, kým jsi býval.
Cítím potřebu stále psát,
dvacet let mám jenom strach.
To, co jsem dostal, a navždy mám,
když tenkrát přišel první pád.
Vracíme čas, ty roky jsou pryč, ve starým pokoji se ti zdají sny.
Máme strach, že už nebude líp a dny, co stály za to, zmizely pryč!
Já jsem se neprosil o tvoji pomoc, přesto tu jsi, i když ti ostatní už odešli dávno pryč!
Oba dva šlapeme dál z našich posledních sil, seš sobec, já ještě nechci jít!
Z deprese do deprese, asi se časem zblázním.
Mívám sny, kdy tě vidím zemřít, chci se zabít.
A tak si vezmi provaz, půjdeš mě pohřbít
na místo, který neznáš, místo, co hoří.
Z pokoje, kde ležím, snažím se jen přežít.
Pořád nás vidím jako malý kluky na hřišti.
Pro tebe nekončí nic, já vidím poslední list,
za chvíli v cíli, za chvíli se rozloučím!
Prázdný je život, který ztratil význam.
Prázdná jsou slova, která stále říkáš.
Prázdné jsou polibky ženy, co nemiluje.
Sedativum… A já se ztratím v mlze.
Vracíme čas, ty roky jsou pryč, ve starým pokoji se ti zdají sny.
Máme strach, že už nebude líp a dny, co stály za to, zmizely pryč!
Já jsem se neprosil o tvoji pomoc, přesto tu jsi, i když ti ostatní už odešli dávno pryč!
Oba dva šlapeme dál z našich posledních sil, seš sobec, já ještě nechci jít!
Vracíme čas, ty roky jsou pryč, ve starým pokoji se ti zdají sny.
Máme strach, že už nebude líp a dny, co stály za to, zmizely pryč!
