Alba s touto skladbou:
Consilium,
INTRO:
Pátrání po dvou zlodějích....jsme přijali oznámení o střelbě....brutální vrah dvou mladých lidí....ve 24 případech šlo o znásilnění....západní firmy jako spolupachatelé....vraždila 44 letá žena....úplatek půl milionu korun....zneužil 214 obětí....posléze ho několikrát vší silou bodl....6 let vězení a 10letý zákaz....podezření z korupce....protikorupční policie odhalila jeden z největších případů....můžou jít až na 3 roky za mříže....únosci popravili poslední cizince....vyšetřují první vraždu....pedofila a sexuálního delikventa.... muž zabil nejmíň 230 lidí
Dave:
Lidi se mě ptaj, proč jsou moje texty smutný
Mě by zase zajímalo, proč jsou všichni kolem hluchý
Nebo jsem jedinej, kdo cejtí všechnu bolest světa,
kterej denně vidí tolik špíny, že se nejde nebát.
Řekni mi, sakra, co se tady děje.
Všude kolem nás je tolik trápení a beznaděje
Pište tracky o děvkách a rapu, ale mě to nejde.
Možná máme stejný oči, ale nevidíme stejně.
Lidi se rádi točí zády k pravdě, realita není IN, a tak se nám všem žije snadně.
To, že lidi denně umírají na hlad, nechcem slyšet.
To, co nevíš, Tě nebolí, tak budem tiše.
Tiše - jako noc nebo pěna,
lidi budou slepí do doby, než přijde změna..
A jestli příde - jak ta změna bude bolet,
proč jsou chvíle, kdy si říkám,
že se stydím, že jsem člověk.
Možná jsou to pro Tebe moc ostrý slova.
Jenom ostrý natolik, jak ostrá je tu doba.
Jenom silní natolik, jak silně věci cejtim,
jak mě nutí napsat tohle všechno, jen když vidím lidi.
Serou na přírodu - na věci co mají váhu,
chovají se jako svině, všichni myslí, že jsou v právu.
Dneska je frajeřina podrazit i svýho tátu,
ve jménu peněz klidně kopnout do zad svýho bráchu.
Ožralej chlap se vrátí domů k ránu,
dítě brečí jsou mu jen 2 roky.
Chlap to nevydrží, veme nůž a pobodá svý vlastní dítě v postýlce uprostřed noci.
Pak ho pošlou sedět na 5 let,
za 2 a půl ho ale stejně pustí.
Jakto, že obejváme stejnej svět,
tak už se mě kurva neptej,
proč sou moje texty smutný.
Ref.:
Lukáš Randák
Víš, já nejsem ten případ, kterej se dívá a nevidí,
není to výhra, je to spíš tíha předat to dál, těm, co neslyší. Já mám sen, že máme křídla,
letíme dál - jen pryč od lidí.
Všechno, co píšu, je to, co dýchám,
tak snad ten význam už zachytí.
Dave:
Sleduješ horory - já zase sleduju zprávy.
Nevěřím tomu, jaký lidi tady žijou s námi.
Nevěřím tomu, že jsou lidi někdy schopný věcí,
který budou navždy v mojí hlavě vrytý jako střepy.
Někdy mám pocit, že už neunesu,
tu tíhu světa, která roste na hromadu vzteku,
pak přijdou chvíle, kdy to všechno musím předat světu, hromadu vzteku potom měním na hromadu rapu.
Denně se ptám a chybí odpovědi
jestli je znáte, prosím, pomozte mi.
Možná že na to ani žádná není,
mám v hlavě tolik věcí, který nedokážu změnit.
Kde se veme tolik zloby k tomu týrat vlastní dítě, vězení udělat z domu.
Kde se veme tolik nenávisti zabít kvůli barvy pleti.
Prosím, řekni mi to, přeju si to zjistit.
Lidi jsou na sebe jak psi, jenom hrajou hry,
každej sám na sebe, tak šlapeme si na paty.
Neznáme bratra - nikdo nesmí vidět na karty.
Nemáme city - jsme jak stroje - jenom opravit.
Lásky je čím dál míň, zloby je čím dál víc.
Nikdo z nás nezná cíl, všichni mu jdeme vstříc.
Nikdo z nás nemá klid, dokud nemá moc.
A nikdy nemá dost, tohle to nemá strop.
Love jsou motor, který ženou tenhle svět
a lidi kvůli nim jsou na sebe jak lvi, co cejtí krev.
Proto není všude kolem cejtit nic víc než hněv,
proto vybít ten vztek na slabších kolem nás, že?
Tohle sou výkřiky - výkřiky do ticha..
Stejně nemá váhu to, co říkám, jsme tu jen my dva.
Stejně to musím říkat, je to pro mě zkrátka nutný.
Tak už se mě kurva neptej, proč sou moje texty smutný.
Ref.:
Lukáš Randák
Víš, já nejsem ten případ, kterej se dívá a nevidí,
není to výhra, je to spíš tíha předat to dál, těm, co neslyší. Já mám sen, že máme křídla,
letíme dál - jen pryč od lidí.
Všechno, co píšu, je to, co dýchám,
tak snad ten význam už zachytí.
Snad ten význam už zachytí.
Víš, v mých písních, je to,
co dýchám - ukrytá síla a znamení.
Myslí, že chápou všechno,
co říkám, ale co říkám, nevědí.
