Alba s touto skladbou:
V siločarách ,
V siločarách,
Consilium,
Paní, pojďte si hrát,
Říká se: Každej má tu skříň
a v ní nějakou tu kostru, kterou vězní léta s tím,
že jí neukáže hostům. I v mojí skříni mám jednu
a mám strach, že je větší než jiný.
A když to píšu tak blednu, žiju s tim šílenym
pocitem viny, že tam škrábe a buší, chce ven.
Vim to, ale nemůžu sorry. Možná si myslíš, že tušíš, ale netušíš, tohle je složitá story.
A je tam dlouho, dávno. Dávno zavřel jsem jí před světem na klíč. Nikdy jí nepustim ven, přesto tak často si doufám, že spatříš, co tam je uvnitř, co mě láme, ale mělo by to cenu.
Tyhle věci ani nejdou říct do huby, ale čím dýl mlčim, blíž se blížim ke dnu. Někdy mí srdce řve: Běž k tý skříni, otevři ji dokořán a všechno bude lehčí. Pak se ozve mozek, zatáhne tu brzu. Možná by jsi měl, ale přece víš, že nesmíš.
A tak tam čeká a já vim stejně, že je jistý,
že si jednou sama vylomí ty dveře.
A až přijde chvíle, kdy to všichni zjistí,
tak v ten moment ve mě jistě něco zemře.
Tak se mě prosím nikdy neptej, nechci ti lhát, já to zvládnu. Už vim kolik stojí stát a přitom bejt ve stavu střemhlavýho pádu. Jednou ten klíč třeba vezmu, bude to za každou cenu a ta cena je život, co žiju. Co žiju to táhne mě ke dnu.
2x
Ta skříň je prokletá, jak ruská ruleta,
čekám až dostanu mat. (bang)
Vim co to znamená, hostění po léta,
nikdy jí nepustim ven. (ne)
Jenom lžu to se dá, je to furt snažší
než říct, co tam opravdu je. (lež)
Nikdy ven nemůže, nebo se zhroutí svět,
jak krabičky od sirek. (hned)
Bang...ne...lež...hned... bang...ne
