Slunce spadlo za obzor, ty nemáš dalších sil.
Přestals věřit osudu a smysl ztratil cíl.
Samota je paní zrádná, zrcadlo ti nakloní.
Rezignuješ na život, po zdi šplhaj démoni.
Píseň ztichla, smutek kvete.
Radost z očí navždy smete.
Spadla slza, zvadla růže.
Modlitba už nepomůže.
REFRÉN:
Madam smrt ta v černé róbě, láká tě k sobě jako sázka.
Ukončil si svojí cestu, tečkou byla špatná láska.
Z rukou stéká krev jak špína, stéká po kapkách jak déšť.
Stéká jmenuje se vina, místo pravdy sladká lež.
Peklo otvírá ti náruč, anděl slzu uroní.
Svět hned ponoří se do tmy, věčnost zuby vycení.
Cesta poslední už končí a s ní mizí všechen strach.
Navždy všechny světla zhasly teď promění se v prach.
Píseň ztichla, smutek kvete.
Radost z očí navždy smete.
Spadla slza, zvadla růže.
Modlitba už nepomůže.
REFRÉN:
Madam smrt ta v černé róbě, láká tě k sobě jako sázka.
Ukončil si svojí cestu, tečkou byla špatná láska.
Z rukou stéká krev jak špína, stéká po kapkách jak déšť.
Stéká jmenuje se vina, místo pravdy sladká lež.
