Alba s touto skladbou:
Vzpomínky v zrcadlech,
Jsem vlastním stínem chyb a… nočních můr.
Stihomam mi vládne silou, ze života půl.
Beznadějná skála světa, přes kterou chci lézt.
Nezdolná a světlá věta prokletých cest.
Doufám a proklínám tě, zkouším tě svést.
Stejně vlastní je cesta světla, nechci ji plést.
Můj čas, co do dlaní ti dám, svůj svět, co před očima mám.
Je jen strach, co přijde z duše k nám…
Tvůj dech, co moje srdce vězní, tvůj vztek, když schytám
o zem pěstí.
Šílenství… jsem nechal volně vát…
Dostat se dál a zvládnout svůj vztek a splín.
Prokletá je moje snaha o dětinský čin.
Každý den a každou noc vím, že o tom sním.
Dokázat, že zvládnu přejít svůj - vlastní stín.
Můj čas, co do dlaní ti dám, svůj svět, co před očima mám.
Je jen strach, co přijde z duše k nám…
Tvůj dech, co moje srdce vězní, tvůj vztek, když schytám
o zem pěstí.
Šílenství… jsem nechal volně vát…
