Alba s touto skladbou:
Děkuji,
Pokus o autoportrét (kolekce 14),
Můj brácha má príma bráchu (Kolekce 2),
Pokus o autoportét,
Kateřina calla tras un ojo azul
pero tras el otro, como noche oscura,
no se achanta cuando en su profundo amor,
hay que hablar,
itantear entre palabras
imposibles.
Una vez entre lo que tu habías dicho
encontré vagando, entre la muchedumbre,
uno de esos verbos con matiz de exilio
en mi voz;
fue allí que nos volvimos
hoja y viento:
cuando en su otono despejado, el cielo azul,
caminé
se fue nublando y la lluvia
me tomó de la mano
para correr,
huir, correr, huir
y tropezar
huir, correr, huir
volar y hender el aire
las bunes
y al fin planear entre lo
imposible
para ver el alma del amor
para recorrer ese silencio
p'a dar a luz a
la aventura ser
la aventura ver
la aventura hablar
la aventura amar
Překlad:
Kateřina za jedním modrým
okem mlčí, za druhým však jak temná noc
nezdráhá se, když v hluboké své lásce
mluvit má
a hmatat mezi slovy
nemožnými
Jedenkrát jsem ve věcech, co jsi kdysi říkal
jen tak mimochodem nalezla v přívalu
jedno z těch sloves s odstínem vyhnanství
v mém hlasu;
to když jsme se změnili
a list a vítr:
Když jsem šlapal rozjasněným podzimem, nebe
modravé
zatahovalo se a déšť
chopil se mé ruky
abych běžel
prchal, běžel, prchal a klopýtal
prchal, běžel, prchal
letěl a rozrážel prostor
oblaka, a pak
klouzavě
proplachtil
nemožnem
Abych uviděl duši lásky
abych proběhl tímhle mlčením
a zrodilo se
dobrodružství bytí
dobrodružství vidění
dobrodružství mluvení
dobrodružství milování
