Den je pěkný, předválečný,
tančí foxtrot všechny slečny,
ta štíhlá i ta macatá,
tak končí léta dvacátá.
Cestou z Kampy ke Kaprovce
čeká Werich na Voskovce
a do šumění Vltavy
mu zeširoka vypráví.
Představ si, Jaroslav zakoupil si nové
piáno Steinway a synové.
Piáno co svými kladívky
na struny sahá jak na dívky.
Pán bůh ví co je to za křídlo,
samo nebe nám ho nabídlo.
Když Ježek sedne za to,
co písnička, to zlato.
Sehnali mu za pár šupů
u optika silnou lupu,
to aby viděl na noty,
neb s očima měl trampoty.
Navštívili potom Ježka,
řekli Ježku, během dneška
nám krásnou píseň složit zkus,
tak vzniklo tmavomodré blues.
To tenkrát Jaroslav zakoupil si nové
piáno Steinway a synové.
Piáno co svými kladívky
na struny sahá jak na dívky.
Pán bůh ví co je to za křídlo,
samo nebe nám ho nabídlo.
Když Ježek sedne za to,
co písnička, to zlato.
Den je pěkný, dávno, dávno poválečný,
tančí disko všechny slečny,
ta štíhlá, i ta macatá,
ach, kde jsou léta dvacátá.
Jaroslav se z nebe dívá,
jeho písně kdekdo zpívá.
Má dalekohled u očí,
dva klauni mu to tlumočí.
To tenkrát Jaroslav zakoupil si nové
piáno Steinway a synové.
Piáno co svými kladívky
na struny sahá jak na dívky.
Pán bůh ví co je to za křídlo,
samo nebe nám ho nabídlo.
Když Ježek sedne za to,
co písnička, to zlato.
Když Ježek sedne za to,
co písnička, to zlato.
