Alba s touto skladbou:
Určeno pro uši rabiáků,
Svážel rolník, svážel seno, když mu spadl na rameno chcíplý rorýsek.
Pravděpodobně chcíp v letu, dal sbohem tomuhle světu, odrazil se od ramene na písek.
Rolník sebou silně trhnul, zmateně se na zem vrhnul vedle rorýska.
Pak ohmatal jeho peří, ze země se zvedl ztěží, zjistil, že ten nebožák již nepíská.
Proč asi rorýsek chcíp, když se tak vesele vznášel
A proč mně na záda vlít, když náhle chudáček zašel
Tohleto rolníka velice trápilo, až ho to nuzáka nervově zchromilo
Sliny mu z úst vytékaly proudem šíleným
Rolník zvedl ptáčka z písku, nedotknul se ani řízku od přítele z hor.
Poté propukl v pláč silný, dlouze plakal dělník pilný,
až den pokryl černej chmurnej flór.
Nese nese ptáčka domů, do chaloupky blízko lomu rolník plačící.
Položil jej na lavici, zavřel dveře na petlici, slzy kterak koule na líci.
Proč asi rorýsek chcíp, když se tak vesele vznášel
A proč mně na záda vlít, když náhle chudáček zašel
Tohleto rolníka velice trápilo, až ho to nuzáka nervově zchromilo
Sliny mu z úst vytékaly proudem šíleným
Nejprve vzbudil babičku, potom ženu, dceru, vnučku, rukou třaslavou.
Jak rorýska uviděly, v mžiku na zem popadaly, ve svých srdcích s ránou krvavou.
Ráno, když se rozednilo, na chalupu hrůzu vlilo slunce červené.
Smrt si odnesla babičku, potom ženu, dceru, vnučku, rolník v šoku zpíval na seně.
Proč asi rorýsek chcíp, když se tak vesele vznášel
A proč mně na záda vlít, když náhle chudáček zašel
Tohleto rolníka velice trápilo, až ho to nuzáka nervově zchromilo
Sliny mu z úst vytékaly proudem šíleným
