Alba s touto skladbou:
Praxe relativity,
V jedný zemi žije pán, říkejme mu třeba Vondráček
a jemu sedí na rameni dráček jménem Mindráček.
Když jdou lidi kolem, ten drak plive oheň
a ta výheň posílá Vondráčka do kolen,
ten plamen mu tvrdí, že není ostatním roven
a on neví, jak z toho ven.
Ať se sebevíc snaží, ať se sebevíc tváří, že to má v paži, ten plamen ho smaží.
A i když lamentuje, stejně ten plamen tu je,
plamen, co očerní každou jeho přednost
a praští ho přes nos, když věří, že přes noc dokáže se svým životem hnout,
ta víra shoří na troud.
Má velký auto a velkej kancl a velkej strach,
že Pepa ho má větší.
Je velkej kluk, co má velkej vliv
a v noci velký slzy do polštáře brečí.
Každou noc se propadá do roku devadesát pět a je mu zase šestnáct let
a je v permanentní křeči a má dojem, že všichni mluví cizí řečí.
I když o sobě tvrdí, že je hustej, dobře ví, že bez svýho skejtu by byl jen kus steaku orestován plamenem vlastního draka a tak na sobě maká.
Má spoustu energie a neví, co s ní a naproti bydlí holka co o ní sní,
jenže je na něj hrozně hustá a on neví, jak to ustát.
Myslí na to, co by mu mohly dělat její ústa a nepomůže mu ani Ústav sociální péče,
protože ona na něj peče.
Dnes má luxusní jachtu a luxusní job a luxusní buchtu, co si nechá dělat dudy z nudy.
Má velký volant, tak řídí svůj život, neptá se proč, ptá se jen kudy.
Chtěl se stát asketou a sketou se stal,
kurevskou sketou.
Když dráček mindráček dává ti kouř,
pošli ty plameny dál.
Dál, dál, dál, dál…
A když ostatním nestačí, tak mu dráček mindráček půjčí křídla a to celkem bez vytáček,
žene ho do zatáček, což je jen začátek.
Dokud ten drak je tu s ním, on je jak na fetu
a ty nikdy si nestihneš rychlost jeho letu.
Nikdy nepochopíš jeho zápal, ty nemáš v zádech horkej dech,
tobě nešlehá dennodenně plamen
kolem ramen.
Žene se vpřed, ať je vítr či bouře,
jenže má oči zahalený kouřem,
jen cestu ztrácí, směřuje k prohře,
je s ním amen.
Má spoustu názorů a spoustu vizí a spoustu představ, jak je všem vnutí,
má plno kámošů za plno prachů a v jeho plným životě už není k hnutí.
Dál, není k hnutí, dál…,,,,,,,,,,,,,,,,
