Brána města se otvírá a vyjíždí průvod
nekonečná řada mužů na koních
v srdcích tepe touha, hlavy hrdě vztyčené
pohled někam za obzor mají upřený
Odjíždějí do dálek pod vlajkami s křížem svým
a kdy se vlastně vrátí - nikdo netuší
Haj da dy dý dá - cestou jedou rytíři
Haj da dy dý dá - cestou dalekou
Haj da dy dý dá - vítr prachem zavíří
Haj da dy dý dá - za výpravou křížovou
Ve jménu jejich boha, ve jménu jejich víry
ve jménu jejich zbraní a ve jménu kořisti
jedou s nimi i kněží co maj drátěné košile
co jim budou žehnat před každičkým útokem
Jedou pod vlajkou s křížem - vstříc své budoucnosti
jaká vlastně bude - nikdo netuší
Haj da dy dý dá - cestou jedou rytíři....
Roky tiše uplývají a ten průvod řídne
trýzeň, nemoc, bída, hlad - kdopak je sem zval
a k tomu ještě nepřítel, který domov brání
domov co každý z rytířů v dáli zanechal
nezbývá než cesta zpět - pro ty co jestě zbyli
pod zbytky vlajky s křížem - kdo by to byl tušil
Haj da dy dý dá - cestou jedou rytíři....
Brána města se otvírá a vchází do ní průvod
vrací se s hlavou sklopenou, zbylo jich jen pár
kdo vrátil se zdravý - může být vlastně šťastný
třicetiletí starci s vlasy ze stříbra
Když odjeli do dálek pod vlajkami s křížem svým
že se takhle vrátí - nikdo netušil !!
Haj da dy dý dá - cestou jeli rytíři
Haj da dy dý dá - cestou dalekou
Haj da dy dý dá - vítr prachem zavířil
Haj da dy dý dá - za výpravou křížovou.
