Rok 95, já přišel jsem na tenhle svět,
nevědomky do boje, ze kterého nejde zpět,
ještě jsem netušil že do mě někdy vejde rap,
to jsem ještě nevěděl co bude ze mě teď,
nevěděl jsem to, co bylo dobré nevědět,
Každý den venku, byl jsem jen ten malej zmetek,
žádné starosti, lásky a hlavně žádnej net,
říkám si teď,že vrátil bych všechno nazpět hned,
Dobu, kdy ještě nikdo nehrotil ten swag,
staré časy jsou nejlepší, o tom každý víme své,
Začal nám přibývat věk, náhle si stavíme sen,
já vě třinácti jsem, byl freestylem pohlcen,
Chaozz, Eminem v mptrojce stále po ruce,
ve mě velká motivace,psát byl jsem donucen,
ale všechno to skončilo asi tak po roce,
kdy se chtíč dělat rap utopil jako v potoce,
mé sny začínaly mít trošku jiné proporce,
přišly jiné zájmy, okolím byl jsem pohoršen,
texty co jsem napsal, okamžitě padly do koše,
já čekal jen, kdy se tyhle stránky otočej,
nakonec těmto spárům sem unikl o fous jen,
a po nějaký době jsem byl zase rapem okouzlen,
Beaty mi hrály už, když jsem se ráno probouzel,
Děkuju Rado za to, žes mě k tomu pobouzel,
za to že můj úplně první track si semnou rozjel,
ikdyž po RapLayblu se po čase slehla rovnou zem,
track jeden den, byl tehdy celkem dobře hodnocen,
to mi dalo sílu jen tak na to nevybodnout se,
Tak píšu dál, teď už vážně na stoprocent,
šlápl jsem na plyn, už to vážně nejde stopnout man,
Po menší pauze bylo na čase, si stoupnout před,
mikrofon, a posunout svý skilly zase o krok vpřed,
Dlouho jsem mlčel, tady na to máš mou odpověd,
jednou příjde doba kdy zaplním svou tvorbou net,
věř že tý pravé bombě zatím běží odpočet,
a taky věř že jsem plně naplněn zásobou vět,
Za tím co se stalo postavil jsem vysokou zeď,
mým cílem není motivovat ani probouzet,
ale darovat lidem pravý rap a slovosled,
pokud to příjmeš, usaď se a dobře poslouchej,
A tak jde ten čas, se kterým se posouvá děj,
klidný chvíle štestí střídaj stres a beznaděj,
to nemění názor, že ten život je bezvadnej,
nikdy nevíš co máš čekat, protože je zrádnej..
