Alba s touto skladbou:
Pohoda za oknem,
Hej holka s tebou jsem nemusel překonávat hory.....bylo to krásný takový lovestory....bylo to několika měsíců a pak Poly sorry.....vážil jsem si tvé lásky...miloval jsem tvoje oči,tvoje vlásky...pamatuju jak jsme spolu uzavírali sázky...krásný bylo usmíření, tebe jsem fakt miloval....ruku bych za tebe do ohně dal...nikdy jsem ti nelhal k životu jsem tě potřeboval....za to co jsem zažil za to děkuju... s tebou se směju...nechala si mi na kolenou-ze dne na den láska byla pryč...nedáš mi k tvýmu srdci klíč...noci plný samoty ty tvoje rty, něžný líbání o tobě jen skládání...tulíme se v posteli...popíjíme colu..proč nejsme sakra spolu....na klíně si mi seděla do očí hleděla, miluju tě říkala....hodně si mi toho dala,po odchodu taky hodně vzala.....tyhle slova nevyjádří pocit...že sem se sám někde ocit....na cestě slz plných smutku...slyším tvůj smích.....představuju že sme vedle sebe ...nemohl jsem být bez tebe, ale každý svou cestou deme....tuhle kapitolu uzavřem v srdcích pěvně sevřem...dveře za ní zavřem....říkám poslední miluju tě a sbohem...nenávist v sobě lásku zaklínám....lásku k jiné zas odmítám......Vzpomínám na ty dny.....na Tvoje krásný rty,dojmy.....na chvíle co jsme spolu zažili....jak jsme se bavili.....když jsme v baru seděli.....Mochito popíjeli....s mýma felas dobrou náladu dávali....
Občas se pohádali.....ale kvůli tomu jsem nemusel zůstat sám...Nejsem král,ani hovnivál....jsem sám sebe pán....na Tvý rady dávám....poklonu dámám....
Už další ráno vstávám....vzpomínám....myšlenky v mým deníčku....pro Tebe skládám tuhle písničku....navždy zůstaneš v mým srdíčku....po našem rozhodnutí asi jiná možnost není....už jenom snění smutku dění....asi jsme se k sobě nehodili...občas špatnou hlášku prohodili...nikdy to tak nemysleli,měl jsem Tě rád a Ty to víš.....možná o tom teď přemýšlíš....připouštím si svoje chyby...z kterých se poučili....spolu jsme žili,byli,krásný chvíle zažili....tohle jsou Morelovi vzpomínky....ve Vašich srdcích navždy zůstanou...budu stále sám sebou žít realitou svou.....lásky si važ..všechno špatný smaž...uvaž jestli na to ještě máš.....Před ňákou dobou se mnou chodila super Mařena...její ústa chutnaly jak lesní malina.....teď su pro ní ta nejnižší spodina,na mapě absolutně zapadlá dědina......Nehorázně jsem ji totiž ranil....zlomil srdce.....dodnes toho hafo lituju převelice...
ona mě považuje za ubohýho lháře...přiznávám,posral jsem to na plný čáře....náš skvělej vztah trval asi dva měsíce....vzájemnejch polibků bylo na tisíce....O prázkách jsme se viděli skoro každej den...připadalo mi to jako krásnej sen.....Díky škole se všechno začlo posírat...pomalu ale jasně jsme se přestávali vídat....
na každej okamžik s ní jsem se hrozně těšil...bohužel já blbec jednoho dne zhřešil......moje předsudky,že su dobrej chlápek hynou,kokot,prostě vyspal jsem se s jinou....ani nevím proč.....možná příliš alkoholu,v tu chvíli neřešil,jakou měli jsme polohu...prostě rychlovka ne zemi nebyli ani peřiny...šlo mi jen o ty dvě zkurvený vteřiny....
aniž by to věděla....za pár dní jsme se rozešli...do našeho časovýho volna jsme se nevešli....Hrozně mě mrzí že jsem jí ztratil....dobře mi tak,za chybu jsem zaplatil....čas šel dál.....v poho náš vztah....jen z pravdy jsem měl ten největší strach.....pravda nevyslovená v pravej okamžik je horší než lež.....s pravdou kámo nejdál dojdeš.....někdo měl prořízlou hubu,někdo jí to řekl....že jsem před pár dny tu dotyčnou přefikl......teď mě přes esemesky fuckovala....to si o mě nemyslela...prej mě milovala....stavila se ke mě domů na chviličku...po krátkým rozhovoru my měli slzy na krajíčku.....dívala se mi do očí....začala bulet,utíkala a řvala....už Tě nikdy nechci vidět.....
