Š
Geltě H
Emionza n
Da zkušen
Gou, před král
Emie se d
Dostal jedn
Gou,
že jeh
Emio písn
Dě dobře zn
G
1f41
í, král mu n
Emiabíd' znak
Derbovn
Gí.
"Já se n
Amiechci st
Emiát bar
H7onem
Emi," řek' Honz
Amia král
Gi s pard
Donem.
®: "S
G7e zlat
Cým erb
Dem docel
Ga
E7píseň m
Amiá by zp
Danštěl
Ga,
E7po cel
Amiém by zn
Dělo kraj
Gi:
E7 jó, i H
Amionza n
Děkdy zrad
Gí."
"A kostelík u nás ve vsi zdál by se mi zcela vepsí
a už nikdy bych neklečel před chudých Bohem v podvečer,
vždyť pro mě a moji mámu byl by Bůh jen v jednom chrámu."
®: "S biskupem vlastním docela píseň má by zpanštěla,
po celém by znělo kraji: jó, i Honza někdy zradí."
"Pohrdal bych i rodiči po meči a po přeslici,
byl bych přísný na poddané přesto, že jsem rodem z Hané,
dokládal bych původ otců listem křestním Přemyslovců."
®: "A s krví lorda docela píseň má by zpanštěla,
po celém by znělo kraji: jó, i Honza někdy zradí."
"Nechtěl bych pojmout za ženu svou panenku, svou Mařenu,
nemoh' bych dát svoje jméno dívce nevlastnící věno,
musel bych vzít, žádná sranda, dceru španělskýho granda."
®: "Jenže s princeznou docela píseň má by zpanštěla,
po celém by znělo kraji: jó, i Honza někdy zradí."
Král je z toho celý bledý, Honza tu hrál naposledy,
bez erbů a bez dekretů, bez slávy, jak z kabaretu,
šel svou cestou i necestou za rodiči i nevěstou.
®: Neřek' nikdo v celém kraji: jó, i Honza někdy zradí,
no a tak si vzal Honzíka k sobě za společníka.
