Alba s touto skladbou:
Balady, Best of,
Já svět oblohy a větru znám,
i tahle píseň vznikla tam,
nikde tak tóny neznějí.
V koních je něco po čem toužíme,
jak závodníci vzpomínek,
koně se taky střílejí.
A tak lidi svoje touhy sedlají,
a jen na svůj velkej dostih čekají,
pak jak blázni ženou touhy tryskem,
bez milosti štvou je za svým ziskem,
a když upadnou, ztracený jsou.
Braň! Braň mi volnost mou,
jako vítr s oblohou
patří mi volnost koní,
těch co se s větrem honí.
Braň! Duši mou mi braň!
Moje lidský já mi chraň!
Touhy co můj běh změní,
co padnou vysílením.
Ty nestřílej.
Lidi propadají závodům,
o nejkrásnější vůz a dům,
v zrcadlech tvář svou shlížejí.
Vlastnit míň než druzí nesnesou,
těch lidí touhy koně jsou,
koně se taky střílejí.
A tak aniž se jim v tváři pohne sval,
nutí bičíkem svý touhy běžet dál,
pak jak blázni ženou touhy tryskem,
bez milosti štvou je za svým ziskem,
a když upadnou, ztracený jsou.
Braň! Braň mi volnost mou,
jako vítr s oblohou
patří mi volnost koní,
těch co se s větrem honí.
Braň! Duši mou mi braň!
Moje lidský já mi chraň.
Touhy co můj běh změní,
co padnou vysílením.
Ty nestřílej.
