GJá sám
Dpozdě večer jsem do sálu vešel, sed za stůl a uslyšel smích,
Amikrásná se zdála a
Dna mě se smála, já se
Amizeptal, jak
Dříkat jí
Gsmím.
GJestli chceš, tak mi tykej a jak chceš mi říkej a máš-li touhu, tak
G7líbat mne
Csmíš
a
Dbílá jak svíce už neřekla více a já se jen díval, jak sedá si
Gblíž.
A pak jsem ho spatřil, on k silákům patřil a v zápětí namířil k nám,
já cítil, jak blednu a dech můj se krátí, j
2f47
á malý byl a byl jsem sám.
To, co potom se stalo mě úplně vzalo, měl začít a právem mě zbít,
však zničil mé plány, řek namísto rány slov pár, dodnes slyším je znít.
Řekl jí
Glásko, mě ubývá
Csil, já říkal si dávno, že bídným jsem
Gbyl,
já
Ccítil se králem, teď chudák jsem málem a v mlhách se ztrácí můj
Gcíl,
řekl jí
Dlásko, mě ubývá
Gsil.
ADál vím, že zmizel jak spadané listí, ale jeho stín nezmizel
Es ním,
my jsme
Hmidál ty hru hráli,
Eve dveřích stáli, i
Hmitam s námi
Estál ten
Astín.
AByla krásná, jak nebe, já slyšel sám sebe, jak říkám, že
A7nepůjdu
Ddál,
Euž nevím nic o ní, jen hlavou se honí těch slov pár a stín co tam
Astál.
Řekl jí
Alásko, mě ubývá
Dsil, já říkal si dávno, že bídným jsem
Abyl,
já
Dcítil se králem, teď chudák jsem málem a v mlhách se ztrácí můj
Acíl,
řekl jí
Elásko, mě ubývá
Asil.
