Příliš moc přemýšlím (a)
Povídají, že levá strana mozku
Má nad pravou moc
Povídají, že ta pravá strana
Musí dřít celou noc
Možná myslím příliš na mé vlastní dobro
Řekli mi to někteří lidé
Jiní zase řekli: ne, ne
Ale fakt je
Nemyslíš tolik, kolik bys mohl
Hmmm
Měl jsem dětství, které bylo milosrdně krátké
Vyrostl jsem v podezíravém státě
Začal jsem příliš moc přemýšlet
Když mi bylo dvanáct a na třináct mi táhlo
Já a dívky od Svatého Augustina
Nahoře na galerii
Na Boha jsme mysleli
Možná moc přemýšlím
Možná moc přemýšlím
Možná moc přemýšlím
Zažil už jsi někdy ten požehnaný čas
Kdy se tvůj mozek prostě jen usadí za tvou tvář
A celý svět se začne Sloním tancem třást
Všechno je legrační
Všechno je sluneční
Vezmeš si své prachy
A jdeš se projít ulicí
Co tě vede k milované dívce
Té, na kterou myslím bez ustání
A kterou bych jen v náručí měl
Malovat si ji nemusel
Možná její oči zakrýt směl
A odnést si ji pryč
Možná moc přemýšlím
Možná moc přemýšlím
Možná moc přemýšlím
Možná moc přemýšlím
Příliš moc přemýšlím (b)
Nejchytřejší lidé na světě
Se shromáždili v Los Angeles
Aby zanalyzovali naše milostné vztahy
A snad nás i rozšifrovali
A my jsme nad našimi fotkami seděli
Jednu po druhé prozkoumali
A nakonec ke kompromisu dospěli
A s ranními paprsky se setkali
Možná moc přemýšlím
Možná moc přemýšlím
Možná moc přemýšlím
Možná moc přemýšlím
Povídají, že levá strana mozku
Má nad pravou moc
Povídají, že ta pravá strana
Musí dřít přes dlouhou a bezesnou noc
A té noci
Můj otec za mnou přišel
A na svou hruď mne přivinul
Řekl: „Nic víc už nenaděláš s tím“
A já na to, že vím
Možná, že moc přemýšlím
Možná, že moc přemýšlím
Možná, že moc přemýšlím
Možná, že moc přemýšlím
