Trosečník v limuzíně
Byl to jedinec protivný,
Se srdcem jako kost,
Byl to od přírody blázen
Kterého lépe nechat samotným.
Když tak jedné noci zabrzdil,
U semaforu na křižovatce,
Stal se z toho odporného jedince,
Trosečník v limuzíně.
Hej, hej, hej, hej
Všechna děcka na ulici,
Vyrojila se z vrat,
Ze zadních dvířek, zahradních dvířek,
Jak o závod peláší,
A volají Mámo, Táto, Óooo,
Neuvěříš, co jsme viděli,
Je tam odporný jedinec, uvízlý v limuzíně.
A pak se všichni společně hnali,
Všichni „Bože, Bože“ hulákali;
Všichni byli střelení,
Že si vyberou své odměny,
Blikali světlomety, kdosi sirénou zatroubil,
Ale ten odporný jedinec,
Se zatím do noci vytratil.
Hej, Hej, Hej, Hej,
Zauvažovali, odkud tak začít,
Protože on už opustil tuhleto zákoutí,
Tak jako chameleón svou kůži skryl.
Tak tedy prohledali střechy,
A rozdělili se do skupin,
A vyfotili si tu celou scénu,
Kvůli tomu odpornému jedinci,
Trosečníkovi limuzín.
A pak se všichni společně hnali,
Všichni „Bože, Bože“ hulákali;
Všichni byli střelení,
Že si vyberou své odměny,
Blikali světlomety, kdosi sirénou zatroubil,
Ale ten odporný jedinec,
Se zatím do noci vytratil.
Ten zlotřilý jedinec,
Se do noci vytratil.
