Lidová / Lidová
1.sloka:
Du tak jednou po Praze, jak se často stává,
z protějšího chodníku děvče na mě mává.
Buclatý má tvářičky, kulatý má boky
a taky mě pravila: "Ukaž hochu floky".
Já jí prachy ukázal a přitom si zazpíval
refrén:
Krásná je za noci matička Praha,
každýmu flámovi se něco stává.
To se to flámuje celičkou noc, noc, noc
a ráno s vopičkou dřeme se moc, moc, moc.
2.sloka:
A pak jsme šli do báru, ó ty krásné chvíle,
když jsem svoji holčičku svlíkal do košile.
Ta košilka s krajkama sváděla mě stále
a já říci nemohu, co se dělo dále.
A vy hoši, jako já, vy všicki dobře víte,
že když spíte s děvčetem, že se nemodlíte.
Já s děvčetem taky spal a přitom si zazpíval.
refrén:
Krásná je za noci matička Praha,
každýmu flámovi se něco stává.
To se to flámuje celičkou noc, noc, noc
a ráno s vopičkou dřeme se moc, moc, moc.
- - - mezihra - - -
3.sloka:
A když jsem se probudil, bylo skoro k ránu,
taška, prachy, hodinky, všecko bylo v Pánu.
A na stole zůstalo napsanejch pár řádků,
taky jsem ti nechala něco na památku.
Co to bylo za dárek, později jsem chápal,
když jsem příští pondělí k doktórovi chvátal
tou cestičkou přesmutnou, eště sem si zazpíval.
refrén:
Krásná je za noci matička Praha,
každýmu flámovi se něco stává.
To se to flámuje celičkou noc, noc, noc
a ráno s vopičkou dřeme se moc, moc, moc.
