Tři řeky v horách pramení,vodu z nich můžeš pít,
do skály vyrej znamení,v sobě nech písně znít.
Ty řeky v horách neznaj čas,valí se k nížinám,
odnáší cestou kousek z nás,co vlastně,sám se ptáš.
R: Tam někde v dálce bez lidí,kde mosty strhnul říční proud,
řekneš si,to se uvidí,kam se hnout.
Koukneš se zpátky do všech dnů,kudy jsi vláčel ten svůj kříž,
konečně sobě a svým snům uvěříš.
Na slunci oči zabolí,dálka je modrý dům,
pohladíš stinný údolí,vítr tě vrátí snům.
Zakrouží káně oblohou a chtěl bys být mu blíž,
pro ty,co dál už nemohou,naději vyprosíš.
R:Tam někde v dálce bez lidí,kde mosty strhnul říční proud,
řekneš si,to se uvidí,kam se hnout.
Koukneš se zpátky do všech dnů,kudy jsi vláčel ten svůj kříž,
konečně sobě a svým snům uvěříš.
Větrný housle slyšíš hrát,krajem jde vábení,
můžeš se na zázraky ptát i trávy spálený.
Jednou,až řeky promluví a poruší svůj řád,
světlo a stín se domluví a ty se vrátíš rád.
R: Tam někde v dálce bez lidí,kde mosty strhnul říční proud,
řekneš si,to se uvidí,kam se hnout.
Koukneš se zpátky do všech dnů,kudy jsi vláčel ten svůj kříž,
konečně sobě a svým snům uvěříš.
