Alba s touto skladbou:
Mávátka,
Jé Váňo, koukni na ty bambuly,
to budou asi komici.
Jak mají zmalovaný papuly
a vypadaj jak v opici.
A hele tenhle nosatec, není to švára nakonec?
Že ten je taky opilec, je známá věc.
Ty Zino, na šváru mi nešahej,
ať si je jakej chce, je náš.
A to s tím ksichtem to sem netahej,
koukni jak sama vypadáš.
A vůbec místo řečí spíš mně snad pro vodku doskočíš,
no dobrá, já du sám, to víš, je to kříž.
Jé Váňo, mrkni tenhle tanečník,
jaký má sako a ten střih.
To u nás ve fabrice konfekční
by sotva takhle někdo spích.
To tvoji známí propána, no to je banda odraná
a nelejvaj se svinstava hned od rána.
No nemám známí zrovna fešáky,
hold šetřej, víš ty co to je.
A proto taky pijou driáky,
hlavně že, holka, za svoje.
To ty a tvejch pět přítelkyň jste napletly už na pět zim
a blbnete tim pletenim a žvaněním.
Ta holka má ty triky v malíčku,
no číhni na tu legraci.
A hlavně koukej na tu blúzičku,
takovou Váňo taky chci.
Až teď budeš brát prémie, tak na tu blúzku dáš mi je,
tak co, snad tě to zabije? Tak co ti je?
Kde vůbec bereš tolik drzosti,
o prémiích mi vyprávět?
Kdopak mi psal do práce stížnosti?
Já je čet.
A pak ta holka to je kus, ty na sebe se kouknout zkus,
ty si kup radši hubertus, když nemáš vkus.
Koukni ten chlápek v černym vohozu,
jak hádá osud z papírku,
To dělal u nás jeden z provozu
na podnikovým večírku.
To ty, když se tak podívám, přijdeš a lehneš na divan
a zase myslíš na ten krám, co z tebe mám?
Věčně se hádat to seš na koni
a nebo hrát si na city.
Člověk se za den tolik nahoní,
pak přijde domů a tady ty...
Co potom Zino dělat mám, když za rohem je s vodkou krám,
tam kamarády potkávám, nepiju sám.
