Alba s touto skladbou:
Přej a bude ti přáno,
1.
EŽivotem mým mi osud na
A čas zamíchal
E a jako
A voda v písku
H zmizely mé
E plány
teď už vím dobře, že čas
Astejně běží
Edál
když z jedné
2d37
A duše ve dvou
Htělech
jsou jen
E známí.
2. Pryč je i knížka, do níž začali jste psát
příběhy co jste chtěli číst až přijde stáří
a její listy odnes hořký vodopád
ten který na čas odplavil i úsměv z tváří.
R: Já chodil
A po bytě a
G#mibral jsem do
F#mirukou
pár věcí,
H ze kterých už zmizel otisk
E dlaní
těch dlaní, které kdysi
G#mi byly
F#mizárukou,
že se jen
D těžko najde
H něco, co mě
E zraní.
3. Někdy se přihodí, že člověk nevidí
věci co když je pozdě, jasné se mu zdají
časem se přistihne, jak vlastně závidí
těm kteří navzájem svou poctivou hru hrají.
4. Tak jsi se zvolna měnil, jak šel život dál
v hlavě si rovnal dosud nepoznané věci
ta změna, co jsi ve své duši prodělal
jako když z těsta chleba upeče se v peci.
R:Já chodil po bytě ...
5. Čas, to je staletími vyzkoušený lék
vyhojí rány, i když jizvy pořád straší
a je to přesně jak už někdo moudrý řek´
v přísloví s horkou, čerstvě uvařenou kaší.
6. Svět se však neskládá jen z trnitého hloží
zase je líp a kolem vane čerstvý vzduch
a láska to je přece záležitost boží
tak všechny reklamace vyřizuje Bůh.
