Alba s touto skladbou:
Jakub,
Nikdy nežil jsem moc pěkně, hříchů mám,
že kdybych spočítat je chtěl, sčítal bych možná i pár dnů,
mý generaci zpíval Gott, nás zdobil na hranicích plot,
přes kterej všechno přišlo pozdějc o pár let.
Beatles už slyšel celej svět, nám samej pochod hlavy plet'
a vlasy rozkazem jsme měli, jak kdo písk',
po sklepích třískali sme rock, pokrok jen v sobě, uvnitř jen,
kdepak se ozvat, to hned byl doktor dělníkem.
Kdejaký majáles a slávu vždycky někdo nějak odnes',
vylít' ze školy, šel stavět v Praze most,
a Beatles zpívali si dál a svět se točil, točil, hrál,
a my jsme doufali, že jednou, že bude líp.
Teď je nám čtyřicet a víc, konečně chtěli bysme říct,
něco v tom smyslu, že nám někdo hodně vzal,
že chceme vidět jeho tvář, razítka, kancelář, a tak,
když už to není pravda, tak ať je to aspoň sranda.
Nikdy nežil jsem moc pěkně, hříchů mám,
že kdybych spočítat je chtěl, sčítal bych možná i pár dnů,
dokážu začínat snad znovu, jen kdybych záruky tu měl,
že ňákej úředník mně neotočí svět.
Aspoň mý děti ať se maj', vždyť to hned nemusí bejt ráj,
tak něco mezi tím, pokoj, mír a klid,
pokoj, ať myslej' si, co chtěj', mír, ať se nikdy nestřílej',
klid, v němž se milovat dá, pracovat a žít.
Teď je nám čtyřicet a víc, konečně chtěli bysme říct,
něco o tom smyslu, že nám někdo hodně vzal,
že chceme vidět jeho tvář, razítka, kancelář, a tak,
když už to není pravda, tak ať je to aspoň legrace.
Nikdy nežil jsem moc pěkně, hříchů mám,
že kdybych spočítat je chtěl, sčítal bych možná i pár dnů ...
