Alba s touto skladbou:
Quasimodo... kdysi se pro lásku umíralo,
CLAUDIUS FROLLO
Těm co ohněm tě chrání,
abys mohla nadále žít.
Z rukou vytrhnou ti další,
když nezradí tě vlastní lid.
Jsi jediná z milionu
jak mezi holuby páv.
Vyškube barevná pírka
pokaždé šedivý dav.
Nejsi další cihla pálená
co tvoří tu obrovskou zeď.
Kde vyblednou jména napsaná
pro nápis věčný teď se mnou si leť.
ESMERALDA
Chtěl jsi ještě před chvílí
ovázat smyčkou mi krk
a teď inkoustem sladkým
píšeš jazykem, jak brk.
Těm co smyčku mi vážou
z rukou mě vytrhnout máš
však náruč tvá patří zas ďáblu
spasit svou duši se snaž.
CLAUDIUS FROLLO
Nejsi další cihla pálená
Co tvoří tu obrovskou zeď
ESMERALDA
Tvá slova jsou mi tak vzdálená
i to, že ve zlato přetavíš měď.
CLAUDIUS FROLLO
Alchymie se vzdávám
i moudrosti všech zdejších knih
jen v lásce k tobě Esmeraldo
zůstávám nadále mnich.
Je mi jedno, že naše láska
má jen rub a né líc.
Navždy budu já tím rubem
jen pro tebe štěstí chci víc.
Štěstí víc...
Nejsi další cihla pálená
Co tvoří tu obrovskou zeď
Kde vyblednou jména napsaná
Pro nápis věčný teď se mnou si leť.
ESMERALDA
Chtěl jsi ještě před chvílí
ovázat smyčkou mi krk
a teď inkoustem sladkým
píšeš jazykem, jak brk.
CLAUDIUS FROLLO
Zbaběle jsem tehdy žárlil
však i už je pryč ten nízký pud
opustím chrám nebudu kout zlato,
jsi nejcennější ze všech rud
Nejsi další cihla pálená
Co tvoří tu obrovskou zeď
Kde vyblednou jména napsaná
Pro nápis věčný ted se mnou si leť.
