Alba s touto skladbou:
Epocha 1. - 1324,
Adriana: Zas malátnější procitám,
zas proležím den celý.
Jsem stále sama,
ty jsi tam, kam povinnost ti velí.
Teď musím síly posbírat
jen žádné naříkání.
Pojď šašku jestli máš ji rád
tak rozvesel svou paní.
Šašek: Nařídil mi kníže
"Než se z bitvy vrátím,
moji drahou zatím rozptyluj a chraň!"
Ač jsem zámky zamknul, okna jistil mříží
někdo se sem vplížil,
podívej se naň.
Kolem hlavy mé se bělá,
otřel se mi o týl.
Snad si ze mě šaška dělá
tichošlápek motýl.
Z mého nosu na mě civí,
šimrá jako divý.
Pšík!!
Potom ať se někdo diví
vytasím-li zbraň.
Nezmýlí, mě tvoje drzá pýcha motýlí
ať paní má se nebojí,
Já vyzval jsem tě k souboji,
jak víš!
Adriana: Motýla, mi nejspíš kníže
z lásky posílá.
Zas můžu na chvilku se smát.
Pojď motýlku mě pošimrat.
Pojď blíž!
Šašek: Až se střet přiostří,
pak přijde zásah a tvůj pád.
Adriana: On ti sed na ostří,
Né, tvého kordu nemusí se bát.
Oba: Rozptýlí, tvou (mou) paní jasná perleť motýlí,
je špatným terčem pro čepel.
Ta nesmí setřít z křídel pel...
Šašek: Ty smíš!
