Alba s touto skladbou:
Můj dům,
Čím víc lidí na světě potkáváš,
tím víc slibů posíláš ke dnu.
Někdy se dočkáš a někdy se nedočkáš,
ve frontě na slíbenou dárkovou tmu.
Příběhy stále schováváš pod polštář,
věříš, že se ti proměněj ve snu.
A když se někdo náhodou nedívá,
v zrcadle odkrejváš svou křehkou samotu.
Říkám ti rovnou nečekej, že ti to namalujou narůžovo.
Dneska je možná vše oukej zejtra ucejtíš jak chutná život!
Tak mi teď tady neříkej jak dráždím tvoji představivost!
Na to si holka nezvykej a neslíkej se dost!
Myslíš, že dnešní večer tě nenechá,
znáš totiž pár docela účinejch slov.
Na dobrou šanci dvakrát se nečeká,
zvlášť když ti zachutná přesladký svobody lok.
Kdo asi zejtra za šňůrky zatahá,
řekne ti na který straně máš stát.
Nenene tvoje žádost se zamítá,
tady už neřešej co žes chtěla dát.
Říkám ti rovnou nečekej, že ti to namalujou narůžovo.
Dneska je možná vše oukej zejtra ucejtíš jak chutná život!
Tak mi teď tady neříkej jak dráždím tvoji představivost!
Na to si holka nezvykej a neslíkej se dost!
Říkám ti rovnou nečekej, že ti to namalujou na růžovo...
Říkám ti rovnou nečekej, že ti to namalujou narůžovo.
Dneska je možná vše oukej zejtra ucejtíš jak chutná život!
Tak mi teď tady neříkej jak dráždím tvoji představivost!
Na to si holka nezvykej a neslíkej se DOST!
