Lásko, tohle je čistě pro tebe. Z mého srdce.. Yeah, Yeah. Nebyla to chyba vím. Nebyla chyba, že jsem tě poznal.
Asi nemá to smysl, psát tohle story. Musím ho psát, pač hrozně to bolí. Sedim v tvým pokoji, oči mám v dlaních. Brečím a píšu, jak nám vztah zanik. Vím, že jsem hajzl, dělal jsem chyby. Chyby dělá každej, jsme jenom lidi. Kouknu se na zeď, utírám koutky, na zdi je datum a roztrhaný fotky. Psal jsem tam a to dobře vím sám, že v životě jsi nejcennější, co ještě mám. Fotku jsem dodal a to fakt, že nutně. Lásko jsem tvůj a miluji tě. Napsala jsi datum a dodala taky. Tebe miluju a to doopravdy navždy. Kde jsou ty slova, proč přišel konec? Jak jsi mě mohla pustit jenom tak k vodě? Kde jsou tvý sliby, že přejdem ty chyby? A že mě neopustíš a můžeš to slíbít? Oni odešli pryč a ty jsi šla s nimy. Ale co teď bude lásko s pocity mýmy. Nechci tě držet, asi chceš sama jít. Ale já tě budu navždy v mým srdci mít. Vyryju si Christen na svoji kůži. Koukni se do prava na svojí růži.
Miluju tě a ty to moc dobře víš. 17.1.2011.
Nedokážu jen tak smazat ty chvíle. Pamatuješ láško, rozsedlas mi brýle, Nedokážu jen tak smazat tu dobu. Smála ses, že mam sračku na záchodu. Nedokážu říct teď, honem vstaň. Chci tě držet za ruku v druhý ruce stan. Nechci bejt schovanej, brečet co hodinu. Chci tě mít u sebe cestou na lučinu. Mý srdce právě ovládla panika.
Chci s tebou sedět doma, učit tě žolíka. Nechci už hulit a koukat jaks šílela. A radši slyšet Samuela. "Kristýna, jak hulila." A radši budu doma s klukama od bobří řeky. A radši budu doma lásko s tebou a s klukama od bobří řeky. Tahle skladba a hlavně tahle druhá sloka. Podle mě to chápeš jenom ty. Je to z našeho života. Chtěl jsem ti tím ukázat, že ty jsi pro mě jediná. Miluju Tě a nikdy nepřestanu.
