Alba s touto skladbou:
Antologie (2 CD),
Veď mě dál, cesto má,
Jak (E)monzum prošel jsem snad celej svět
a (A)velkoměsta znám už naspaměť,
ve všech(E) žil sem sám chladný jak Jižní (H)pól
a možná i víc.
Mě (E)žádná žena nikdy nezdrží,
mám svůj íl dokud (A)doufám dýchám mám chuť žít.
Neznám (E)smůlu, smutek a neznám světob(H)ol,(E)
jediným (A)zákonem mi bylo chladné ráno
v kterém (E)začínala má nová pouť.
ref:
Na hrázi (A)přístavní kde sem postával jak prázdný (E)šíf,
dálka (A)nekonečná to se tak krásně říká,
dokud (E)nezkusíš jak já po ní plout.
Skončí (F#)tam kde tvé kroky
zastaví dívčí boky,
pr(H)obudí tvé svědomí.
Tak já se lo(A)učím,
už mě nebudete vídat,
lo(E)učím se svým soužením,
lo(A)učím se že nechci města střídat.
Po(E)zítří s
2599
e o(H)žením.(E)
Já měl sem to dávno v krvi od dětských let,
znal sem pouze cestu tam a žádnou zpět
a mé rodiče to trápilo že dělal sem si jen co sem chtěl,
pro mě klid byl vždycky velkou neznámou.
Někdy chtěl sem se vrátit domů za mámou
a říct jí co tenkrát v mládí sem říct neuměl,
jediným zákonem mi bylo chladné ráno
v kterém začínala má nová pouť.
ref:
Na hrázi přístavní....
