ZaAse je rá
Eno,
Ajsem jenom v klo
Ebouku
a po
F#mi dně va
Eny le
F#mize pár
E
2dce
pavouků
do ďou
Dry světlíku,
Hmipřes páru v
Arendlíku
zpívám pak
Gpísničku pro svo
Eji kočičku.
Za chvíli zvoní sousedka u dveří,
má s sebou smeták, šíleně láteří,
abych už pokoj dal, abych prej nevřískal
po ránu z plných plic, já na to musím říct:
®:
Sou
Asedko, já vím, že
D míváš se
Hmimnou kříž,
něco ti
D teď ale povím
D/E, nakloň se
A blíž, víš,
starýho psa novým kou
Dskům, starý
Hmiho psa novým kouskům
starýho
D psa novým kou
D/Eskům ne
Anaučíš.
Na pult pár mincí vysypu ze dlaně,
koupím si housky v zapadlý pekárně,
v pekárně vonící na celou ulici,
s drobečky ve tvářích jdu potom k lékaři.
Lékař mi dává stetoskop na plíce
a pak mi radí v učeným jazyce,
abych prej trénoval, abych se jídla vzdal
alespoň na měsíc, já na to musím říct:
®:
Doktore, já vím ...
Vidím jak mouchy vandrujou po stěnách,
přemejšlím přitom o vlastních potulkách,
na zádech kytaru, pojedu do Varů
a nebo do Řevnic, ty znám i z pohlednic.
Přijde má láska, na tvář mi pusu dá,
kouká jak balím a pak mi povídá,
abych se usadil, ne věčně živořil
v zajetí plískanic, já na to musím říct:
®:
Děvče mý, já vím ...
